Blog o Austrálii

V pondělí ráno jsme se rozloučili s Míšou a Phillem (Míša měla na krajíčku, zatímco Phill slavil - v bytě se konečně přestane vařit, hihi) a s krátkou zastávkou v Melbourne jsme se vydali do Kuala Lumpur.

This is probably our last post from Sydney. Today we finished our studies and we will miss some people - Ali, Katarina, Manuel and especially our teacher Alan.

On Monday, we are going to Melbourne for one day and then we are going to Malaysia for one month! During the first few days my brother will join us. After this time we definitely return to the Czech Republic from Singapour where our trip will be finished.

Good bye Australia, this blog is probably terminated, but the next one about Malaysia is prepared and will be filled gradually during our stay.

V sobotu bylo překrásné slunečné počasí, a tak jsme naplánovali procházku podél pobřeží a kolem golfového hřiště v Little Bay - jak se říká - vyprdět se na sluníčko po dlouhé zimě:-) Každopádně zima tady v Sydney trvala celý jeden měsíc a teploty nikdy neklesly pod 4 °C, přičemž přes den byly vždycky kolem 10°C.. byla to opravdu, ale opravdu krutá zima :-)

Sobotní den jsme věnovali vyhlášené vinařské oblasti Hunter Valley a koštování místního vína. V sedm ráno nás vyzvedl veselý pan řidič ze společnosti Hunter Valley Wine Tasting tours, posbíral další účastníky zájezdu včetně kávou předávkované Texasanky v nejlepších letech, otylého Alexe z New Jersey a tří rádoby letušek v zapůjčených uniformách. V 10 ráno už jsme seděli v prvním "sklepě". Jako roztomilé malé moravské sklípky si je určitě nepředstavujte. Nám připomínaly spíš rozlehlé mexické haciendy :-)

Dnešní Honzíkův svátek jsme oslavili ve vyhlášeném sushi baru Makoto, který je údajně nejlepší sushi restaurací v celém Sydney. Pokaždé, když jsme šli kolem, viděli jsme před restaurací dlouhou frontu lidí, čekajících až se uvolní místo a oni se dostanou na řadu. To nás utvrdilo v tom, že to rozhodně musíme zkusit. Kuřecí sushi, které kupujeme na růžku za dolar, se prý vůbec nedá s dobrotami v Makotu srovnat.

Dneska jsme konečně vyrazili na velryby! V osm ráno jsme vyrazili vlakem do Cronully za Jančou a Liborem. Vyzvedli nás na nádraží autem a vyrazili jsme celí nadšení do Botany Bay National Park. Prý když neuvidíme žádné velryby, tak se aspoň pěkně projdeme :-) Já jsem se celá tetelila radostí a už jsem se nemohla dočkat, až se zmocním jejich dalekohledu :-)

V sobotu bylo krásné počasí, a tak jsme znovu vyrazili k Harbour Bridge. Tentokrát jsme si ho prohlédli z jednoho ze čtyř pískovcových pylonů a zjistili více z jeho úžasné historie. Díky dobovým fotografiím a záznamům o stavbě člověk najednou ten most vidí úplně jinak - jako úchvatnou, monumentální stavbu, která mnohonásobně překročila hranice možností své doby.

 

V pátek brzy ráno jsme s Phillem a Míšou vyrazili na dvoudenní výlet. Phill nám zařídil "děsně vytuněnou káru" a v levém jízdním pruhu jsme po Grand Pacific Drive vyrazili na jih. Já a Honzík jsme si chtěli vzadu trochu schrupnout, ale hned první zastávka v Royal National Park nás dokonale probrala.

Na 9. května jsme naplánovali návštěvu Olympic Parku. Místo, kde v roce 2000 na letních olympijských hrách vybojovali zlatou medaili Štěpánka Hilgertová v kanoistice a Jan Železný v hodu oštěpem, nebo kde si pro tři zlaté doplaval miláček všech Australanů Ian Thorp, jsme prostě museli vidět.

V sobotu, na prvního máje, jsme vyrazili na celodenní výlet do opravdické australské divočiny. Honzík naplánoval příjemnou, 11 km dlouhou procházku s tím, že cestou uvidíme překrásné vodopády (pokud by někdo měl zájem, tak zde najde o daném treku více). Počasí po ránu nevypadalo moc slibně, bylo pod mrakem a docela chladno, ale my jsme se nenechali odradit a vyrazili jsme na vlak.

V pondělí byl státní svátek a tak jsme se rozhodli zajít do čínských zahrad, které byly vybudovány přímo v centru města na znamení přátelství mezi Austrálií a Čínou.

V pátek jsme vyrazili s Phillem na kurz surfování. Byl to poslední letní den (28 stupňů) a tak počasí slibovalo super podmínky pro tento kurz. Ráno jsme vyrazili na central, kde nás vyzvedl takový postarší menší autobus, který měl kořeny nejspíše ještě v šedesátých letech minulého století. Kolem jedenácté jsme dorazili na pláž jižně pod městem. Nejprve nás udivilo množství lidí (blížící se 0) a pak její velikost a to že auta smí až na pláž a mohou jezdit (pokud jsou to 4x4) po této několika kilometrové pláži až u vody ... prostě paráda!

18.4.2010, neděle. Konečně máme pár fotek z našeho nového bytu, kde bydlíme s Filipem a Míšou. Nejkrásnější z celého bytu je jednoznačně výhled z balkónu – na záliv a na Hyde Park. Asi není lepší relaxace, než si jen tak stoupnout ve 23. patře na terasu a popíjet kafíčko nebo dvojku bílýho :-)

Takže po týdnu školy se opět ozýváme. Celý týden jsme chodili do školy a pak hned domů, takže vše zajímavé se událo až na konci týdne: výlet do Whatson Bay, Maroubra Beach a stěhování. Jinak lidi ve škole jsou super a učitelé taky, takže si zatím nemůžeme stěžovat!

3.4.2010. ZASPALI JSME!!!!!! O HODINU!!!! 
Tímto hysterickým výkřikem mě Honzík vzbudil na mé narozeniny :-)
Otevřela jsem nechápavě jedno oko, zatímco Honzík špekuloval nad tím, proč budík nezvonil a jestli stihneme vlak do Blue Mountains, který jede za 10 minut. Když jsem mu vysvětlila, že určitě ne, popřál mi vše nejlepší k narozeninám, odjezd jsme odložili o hodinu a šli se nasnídat :-)

Cesta do Katoomby trvala 2 hodiny a rychle nám uběhla. Katoomba je romantické městečko se spoustou kaváren a pekařství, takže cesta do parku byla provoněná kafíčkem a sladkými koblížky. Protože hrozilo, že bych kvůli voňavému sladkému pečivu mohla ztropit scénu, přidali jsme do kroku a brzy dorazili na první vyhlídku. Děcka to jste neviděli!

2.4.2010 – pátek. V ČR prý pořád ještě prší a je hnusně? My dnes konečně jedeme na pláž, protože je tu opět krásně a horko :-) Všichni mluví o Bondi, ale my se rozhodli začít na Coogee, kam jsme snadno a rychle dojeli městskou hromadnou dopravou.

 

1.4.2010, čtvrtek
Udělalo se krásné, horké počasí, a tak jsme vyrazili na Sydney Tower, do nedávna nejvyšší stavbu na jižní polokouli. Měří 293 metrů a vyjet až nahoru výtahem trvalo několik dlouhých minut. Vyjeli jsme do velké kulaté prosklené místnosti, odkud jsme měli možnost vidět Sydney z ptačí perspektivy. Můžete si i připlatit (hodně připlatit) a vyjít ven na prosklenou plošinu nad touto pozorovatelnou. Tolik se nám ale platit nechtělo a ruku na srdce, kdo by se tak trošku nebál :-)

Tak jsme zdárně přežili naši první noc v pohádkovém domečku plném vyžraných kamarádů švábů (zkuste usnout s vědomím, že vám ve spánku vleze třeba do pusy) i náš první den v Sydney. Počasí dneska nebylo moc pěkné, ale zase se dalo celkem slušně existovat i bez namazání opalovacím krémem a bez propoceného trička. Ráno (kdy jsme byli ještě stoprocentně přesvědčení, že časový posun 9 hodin je už brnkačka a už nás nemůže rozházet) navštívili pobočku Information Planet a vyřídili si dočasná daňová čísla a dostali instrukce kam jít ohledně bankovních účtů apod. To pořešíme v týdnu. Prozkoumali jsme ceny v obchoďácích a zjistili, že to nebude tak hrozné:-) (mimochedem agentka v International Planet nas privitala slovy: "jezismarjaaa vy jste bílí!!" a upřímně ji to rozesmálo)

Tak po kratké pauze se opět hlásíme, zatím jsme měli jen jedinný problém a to že proste občas místo psaní blogu usneme:-)

Druhý den v Sydney jsme vyrazili do mořského akvária ...

Jak již název článku napovídá, tak jsme doletěli do Sydney po šíleně dlouhé cestě v pořádku a řádně unaveni. Pokud by někdo chtěl letět, tak doporučuji více se opít na letišti, uteče to rychleji (což jsme jaksi nezvladli, takže se nespalo moc dobře). Cesta je jinak dlouhá a celkově nudná - dokonce ani pořádné turbulence nebyly, takže nuda, nuda, šeď, šeď. V číne na letišti samej oficír, ale nic po nás nechtěli. V Sydney nás neočuchal ani bígl:-) a že jich tam drogohledašů (polsky by to bylo asi drogošukačů ... ) bylo. Tolik k cestě ... celkově jinak můžeme Air China doporučit jako levné a spolehlivé aerolinky (kdyby nás někdo chtěl navštívit:-)).

Co se týká ubytování, tak bydlíme v baráčku ve vilové čtvrti s jedním Čechem, třemi Slováky, dvěma Polkami (odtud plyne poznámka o drogošukačovi) a třemi Braziklami. Večer jsme s nimi poseděli a pokecali u bazénu.

Zítra nás čeká zajímavější den, kdy ráno razíme do centra a budeme zařizovat různé věci od mobilu až po bankovní účet. Pak se budeme asi jen tak potulovat po městě. Snad bude hezky a nebude takové dusno jako dnes - odhaduji že tu je jako u táty ve skleníku u kaktusů- 100% vlhkost a hroznej hic. Dnes nás to dusno a vyčerpání z letu totiž krásně uspalo:-)

Kdo chce vědět více může mrknout na fotky s komentáři ... zde.

Takže už víme kde budeme bydlet prvních 14 dní po příjezdu je to čtvrť Turella v Sydney.

Takže kdo by nas chtěl v prvních 14-ti dnech navštívit ví kde.

 

Takže toto je můj první příspěvek před cestou do Australie do Sydney. Odlétáme 26.3.2010 v 19:50 z mezinárodního letiště u Frankfurtu.