Sydney Tower a báječný den v Royal Botanic Gardens
1.4.2010, čtvrtek
Udělalo se krásné, horké počasí, a tak jsme vyrazili na Sydney Tower, do nedávna nejvyšší stavbu na jižní polokouli. Měří 293 metrů a vyjet až nahoru výtahem trvalo několik dlouhých minut. Vyjeli jsme do velké kulaté prosklené místnosti, odkud jsme měli možnost vidět Sydney z ptačí perspektivy. Můžete si i připlatit (hodně připlatit) a vyjít ven na prosklenou plošinu nad touto pozorovatelnou. Tolik se nám ale platit nechtělo a ruku na srdce, kdo by se tak trošku nebál :-)
Já osobně jsem dodnes přesvědčená, že neexistuje nic krásnějšího, než pohled na Prahu z Petřínské rozhledny, ale tohle mi vyrazilo dech. Pohled na záliv táhnoucí se téměř celým Sydney, nad kterým se tyčí monumentální Harbour Bridge je nezapomenutelný. Zaujaly nás mrakodrapy v kombinaci s původními "starými" domečky, případně mrakodrapy, které byly postaveny v místě původních deseti domů, takže mrakodrap má číslo popisné 267 – 277 :-) Odtud jsme také viděli Čínské zahrady a Royal Botanic Garden a bylo nám okamžitě jasné, kde strávíme zbytek dne :-)
Honzik mi koupil kafíčko a vyrazili jsme.
Nikdy by mě nenapadlo, že se v tak obrovském městě dá vybudovat doslova oáza pohody, krásy a relaxace. V celých zahradách jsme nenašli jediný odpadek nebo psí hovínko. Ostatně psi mají téměř všude zakázaný vstup. Český pejskař by si řekl chudák pes, ale bude to mít i něco do sebe – člověk kdykoliv kdekoliv sedne nebo šlápne kamkoliv a nemusí se bát hovínka na kalhotech nebo na botě :-)
První šok nastal, když jsme na stromech uviděli viset tisíce obrovských netopýru, jak spí, nahřívají si svá chlupatá tělíčka, nebo se mezi sebou rvou o lepší místo na sluníčku. Při všech vyjmenovaných činnostech příšerně řvali, potvory chlupatý - mami ty by ses tam zbláznila :-)
Když jsme se nabažili netopýrů a šli dál, uviděli jsme v dálce mohutný strom a pod ním hejno slepic.. Cože? Slepice tady?? Lidi, ve skutečnosti to bylo tak velké hejno papouchů Kakadu! Byli divocí a přesto hodní, krotcí a strašně roztomilí. Po chvilce se dokonce nechali krmit z ruky ovocem ze stromu. Jeden se zamiloval do mého batůžku. Posadil se na něj a okamžitě ho začal považovat za výhradně svůj majetek. Protože jsem se bála, že se krásný papoušek chystá můj krásný batůžek posrat, nastala rychlá rvačka :-) Vyhrála jsem, ale papoušek se se mnou od té chvíle nebavil a ovoce si bral už jenom od Honzika :-)
Odejít od papoušků nám dalo hodně práce, ale dokázali jsme to. Chvíli jsme se opalovali na sluníčku (kolik že stupňů je v ČR? Minus dva a déšť sem slyšela) a vyrazili k Opeře. Konečně se nám povedly krásné fotky za slunečného počasí. Nakonec jsme se svézli lodí kolem zálivu (lodě tu jezdí pěkně rychle!), odkud jsme viděli Harbour Bridge a Circular Quay z druhé strany.
Den jsme zakončili návštěvou i Filipa a Míši, kteří nám ukázali jejich parádní byt ve 23. patře. Tam jsme také nakonec upekli, že se k nim nastěhujem :-) A zítra na pláž, juhuuu!
Ostatní fotky najdete zde.