Featherdale a Honzikovi noví kamarádi - klokan a pštros :-)
18.4.2010, neděle. Konečně máme pár fotek z našeho nového bytu, kde bydlíme s Filipem a Míšou. Nejkrásnější z celého bytu je jednoznačně výhled z balkónu – na záliv a na Hyde Park. Asi není lepší relaxace, než si jen tak stoupnout ve 23. patře na terasu a popíjet kafíčko nebo dvojku bílýho :-)
Z bytu máme všechno blízko, takže ušetříme spoustu peněz za dopravu, která je tady hodně drahá. Nespornou výhodou je i to, že do školy teď vstáváme o hodinu později :-) V Hyde Parku, který je doslova za rohem, může člověk relaxovat, obědvat, procházet se, nebo večer krmit roztomilé vačice. Jen si je člověk nesmí splést s obrovskou vyžranou krysou, nebo jim vnucovat salátovou okurku :-)
V sobotu jsme odjeli na malý výlet do Featherdalu. Je to záchranná stanice pro divoká australská zvířata asi hodinku autobusem z centra Sydney. Ve stanici je prý asi 330 druhů zvířat, ale popravdě řečeno, všichni tam jezdí hlavně za koalami, klokany a pštrosy, kteří se po parku pohybují zcela volně. Každý si je může pohladit a udělat si s nimi fotky – pozor – zadarmo! (Všude jinde si za fotku s koalou účtují nesmyslně vysoké poplatky.
Viděli jsme spoustu krásných a zajímavých ptáků – třeba černého kakadu, který vypadá jako kýčovitá pohřební rekvizita, nebo sladce růžového kakadu, který se samozřejmě líbil nejvíc mně :-) Za další zatáčkou jsme si pak všimli stromu, na který posadili úplně, ale úplně apatickou a neustále usínající koalu (Honzík tvrdí, že jsou zfetované z toho eukalyptu, který celý den žerou – a já osobně bych tomu i věřila). Hned jsme se s ní vyfotili a hlavní úkol dne byl splněn. To jsme ještě nevěděli, že za brankou volně pobíhají malí klokánci, kteří se při vyhřívání na sluníčku nechají hladit jak domácí mazlíčkové. Malí hebouncí klokánkové byli hrozně roztomilí a nakonec se nám líbili víc, než zfetované koaly. U výběhu s pštrosem, si Honzík našel nového kamaráda – pštrosa. Moc pěkně si spolu popovídali (asi 20 minut na sebe vzájemně vydávali bublavé zvuky), ale pštros se nějak moc rozvášnil a k Honzikovi se nebezpečně přibližoval (tím myslím vzdálenost 15 cm!!!), tak jsme raději odešli, aby Honzika neklovl.
Moc se nám líbil i wombat – je to něco mezi prasetem a činčilou :-) moc roztomilé zvířátko. Tasmánský čert nás taky moc zaujal, ale neustále strašně rychle běhal kolem svého výběhu, tak se nám ho ani nepodařilo pořádně vyfotit. Strašidelné tlamy plné zubů jsme si ale všimli moc dobře. Ježura schoval při focení hlavu pod kámen, netopýři se mezi sebou rvali a klokánek albín vypadal jako prachobyčejná česká koza :-) Honzíkovi se nejvíc ze všeho líbilo místo na grilovaní a piknik, které – ano skutečně – je dokonce i tady. Cestou z parku jsme si všimli, že starou zfetovanou koalu na stromě vyměnili za čiperné koalí miminko, které se aspoň trošku hýbalo a dokonce se Honzikovi pokusilo ukrást foťák.
Den jsme zakončili procházkou (nedobrovolně lehce prodlouženou o pár doků – díky Filipe :-)..) nočním městem po pobřeží a veselou grilovačkou s kamarády Filipa a Míši. Nejveselejší byli Camilla a Pierik z Burgundska, kterým v Sydney nejvíc chybí jejich výborné francouzské víno, a Japonka, která místo s grilovačkou hledala víc než hodinu a celou tu dobu bloudila po nábřeží v žabkách, s příšerně těžkým nákupem a neskutečně sladkým jahodovým šampaňským.
Další fotogalerie najdete zde a zde najdete nějaké výhledy z našeho současného ubytování.
Z dneška žádný příspěvek nečekejte, v Shanghaji se jedou formule, což u nás znamená, že Honzik bude zaparkovaný celé odpoledne u televize, zatím co já si po prvních třech kolech parádně schrupnu :-)