Poslední den v Kota Bharu a odlet do Thajska

Poslední den v Kota Bharu jsme prošli v šíleném vedru překvapivě pěkné centrum města - tržnici z dřevěných chatek, chrámy, muzea... Vše bylo ale bohužel zavřené, protože byl pátek a to muslimové nepracují.

V klimatizovaném a nově rekonstruovaném obchodním centru jsme si v luxusní cukrárně evropského typu dali kafíčko a sladké dobroty a hlavně jsme se pod klimatizací snažili alespoň o trochu zchladit z ulice rozpálená těla :-) I tady se nám bohužel stalo, že nám persovál tvrdil, že Japonský chleba je jen placka z rýže a másla. Ujišťovali mě o tom i po té, co jsem řekla, že jsem alergik a že to musím vědět určitě. Když jsme balíček otevřela, bylo mi okamžitě jasné, že je to klasické pocukrované listové těsto. Nedalo mi to a obsluze jsem to řekla. Slečna byla nejdřív úplně zmatená, ale asi jí to nedalo, 10 minut telefonovala a pak se přišla 4x omluvit, a jako náhradu za "chlebíček" v hodnotě 2 RM jsem dostala ovocný salát se slanou polevou (vynikající!!!) v hodnotě myslím 15 RM :-)

Poslední zastávkou byla místní bahnitá řeka. Na jednom břehu město, na druhém džungle. Na jednom místě rozpadlé rybářské chatrče, o 300 m dál parádní hotely, bary a restaurace na nově budovaném nábřeží - vše v hooodně luxusním stylu.

Nedá mi to, abych nenapsala o mém oblečení. Ten den bylo opravdu šílené vedro a já do ulic vyrazila v krátkých šortkách a tílku. Vzhledem k tomu, že Kota Bharu je velmi silně islámský a nezahalené ženy tvoří směšnou menšinu (převážně číňanky) a jde pravděpodobně výhradně o turistky, stala jsem se centrem pozornosti. snad každé dvě minuty na mě místní chlapi už z dálky mávali, usmívali se a volali na mě odkud jsem nebo jen dlouhé "Heloooooou!!" bez ohledu na věk nebo na to, jestli byli sami, nebo s manželkou. Ženský se mě bály, nebo si mě obdivně prohlížely a usmívaly se na mě (ale mile, ne opovržlivě). Po pravdě řečeno, kdyby si po Praze vyrazila na prohlídku města slečna pouze v brazilských bikinách, sklidila by s velkou pravděpodobností stejnou pozornost :-)

Večer nás pan domácí odvezl za 25 RM na vnitrostátní letiště kousek za Kota Bharu a my se se 7 hodinovým přestupem v Kuala Lumpur přemístili krátkými (1h a 2,75h) do Thajska do Chiang Mai.

Více fotek najdete zde.