Přes noc se skutečně vypršelo a v sobotu ráno už bylo zase nádherně. Protože byly v plánu čajovníkové plantáže, nemohla jsem ani dospat :-) Po rychlé snídani jsme skočili do minibusu a za chvíli jsme už obdivovali farmu růží, kde byla i spousta dalších květin a kaktusů a sukulentů. Po zdolání jednoho ze svahů se nám odtud nabídly první krásné výhledy do okolí. Tady jsme se taky seznámili s moc milou Francouzskou, s kterou jsme si moc pěkně popovídali a večer mě dokonce poprosila o email, tak snad zůstaneme v kontaktu, protože má namířeno na Borneo a slíbila poslat nějaké fotky :-)
Následovala farma s motýly a hmyzem a další havětí, kde jsem já nesmírně trpěla, zato kluci se báječně bavili - hlavně když se jim po ruce promenádoval štír a mně na nohu pan průvodce posadil obrovského pavouka. Sice se ukázalo, že šlo jen o svléknutou kůži z jedovatého hnusáka, ale i tak mě to pěkně vyděsilo :-)) tahle část byla hlavně pro Míšu :-))
To nejhorší mělo ale přijít - motýli!! Zdenda byl ve svém živlu. Fotil se s motýlem (případně více motýly) na ramenou, na krku, dokonce na hlavě. Tetelil se blahem, tleskal rukama a nadšeně vykřikoval, že mu motýl sosákuje ucho.. Už jen z pohledu na něj mi bylo na omdlení :-) Honzík se párkrát pokusil posadit na mě nějakého omámeného motýla před smrtí, ale já jsem vždycky utekla, nebo jsem se prostě ubránila :-) Nakonec jsem se přecejen přemohla a klukům se podařilo vyfotit mě s jedním monstrem na ruce :-)
Další zastávkou byla farma s jahodami, které se tady pěstují ve velkém a ekologicky. Pro mě a Honzíka to byl ráj na zemi - konečně jsme byli někde, kde jsme mohli něco ochutnat. Tak jsme si hned dali čerstvé jahody, sušené jahody a já navíc ještě úžasný jahodový mléčný koktejl. Straaašně moc jsme si pochutnali a vyrazili na čajovníkovou plantáž BOH.
BOH a několik dalších plantáží vlastní třetí generace Skotů. Pěstují černý čaj, který zde i zpracovávají a denně vyprodukují až 5 tun čaje různé kvality. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací, ale hlavně jsme se vyfotili přímo na nádherných plantážích mezi stromečky čajovníku. Mně se tady líbilo nejvíc. Koupili jsme čaj pro Ivetku a my sami jsme si společně s Francouzskou ochutnali jednu konvičku vynikajícího horkého nápoje.
Končili jsme na včelí farmě, která ale byla úplně o ničem. Krám s medem a umělými včelami na všechny způsoby (trička, klíčenky, magnety na lednici...) a krátká procházka mezi pidi úly.
Odpoledne jsme pak vyrazili na krátkou procházku k Robinsonovým vodopádům. Krátká procházka po silnici s odbočkou k vodopádům byla ve skutečnosti procházka podél obrovské odpadní roury a na první pohled špinavé řeky s odpadky. Už jsme to chtěli vzdát, ale potkali jsme zpoceného maníka špinavého po kolena od bahna, který nám řekl, že do tří minut dojdeme k pěknému vodopádu. Umělé panely zatím přešly v úzkou cestičku v džungli a nám se výlet tak zalíbil, že jsme pokračovali další 2 km až k vodní elektrárně. Několikrát jsme museli překonat rozbahněnou cestičku nebo spadený strom, ale výlet stál určitě za to. Příroda je tu překrásná. Za zmínku určitě stojí i obrovská stonožka přímo uprostřed cesty a střelená paní muslimka, která se na tento výlet do džungle vydala v burce, ze které jí koukaly jen oči. Samozřejmě nic neviděla a málem spadla do řeky. No comment. Každopádně po asi 3 hodinách jsme zpocení a špinaví po kolena od bahna :-) dorazili do vesnice na večeři (masíčko na špejli).
Po návratu do centra jsme úplně náhodou potkali dva Čechy, kteří budou tady v Cameron Highlands příští týden otevírat pizzerii. Konec konců proč ne, když se tady začínají ve velkém stavět hotely, restaurace a nákupní centra (pro turisty všechno).
Mrkněte do fotogalerie, kde najdete mnohem více.